Nikdy jsem neměla moc valné mínění o tzv. zpravodajství na TV NOVA. Zprávy, které zde byly prezentovány, by šlo zařadit do rubriky černé kroniky, protože probíhaly ve vzorci smrt-vražda-loupež-zastřelení.

Jsi demonstrující rasist(k)a? Nevadí, pokud to předem nahlásíš

Nějakou dobu sleduju situaci kolem Národní strany (NS) a Dělnické strany (DS). Jsou to strany v naší zemi legální, byť jsou neonacistické vyvolávající xenofobii a nenávist rasově motivovanou. V poslední době se jim daří na sebe upoutávat mediální pozornost např. s volebním spotem, kde NS nabízí "konečné řešení cikánské otázky" (viz zde). ČT tento spot odmítla vysílat, protože je rasistický, avšak tím  veřejnoprávní odpor vůči narůstajícímu extrémismu končí. Není proti těmto stranám žádná občanská iniciativa ani žádný vysoce postavený politik/politička, kteří by jeden bod svého volebního programu zaměřili proti extrémismu. Proč? Jsme sice demokratická země a každý má právo se vyjádřit. Do jaké míry však tato svoboda slova narušuje samotnou podstatu demokracie a svobody je věc druhá...

Mám ráda StarTrek.

Když je bůh předmětem sporu

Jedním ze současných sporů rozumu a víry je spor o evoluční teorii a vznik světa.

Ať tak či onak, dobře to nemůže dopadnout

Možná jste slyšeli v televizi a novinách o žhářském útoku na jednu romskou rodinu ve Vítkově v okrese Opava. Shodou okolností z tohoto města pocházím a v sobotu jsem tam zrovna pobývala, takže mám pár odlišných pohledů na věc, než uvádějí média.

Potřeba nebo ryzí cit?

Už dlouho přemýšlím, co to slovo vůbec vyjadřuje především v partnerských vztazích. Co nutí lidi, aby byli spolu? Většinou se říká, že láska. Já si ale myslím, že je to něco mnohem méně poetického a o špetku víc pragmatičtějšího.

Zajímají Vás témata jako je uprchlictví, lidská práva nebo migrace?

Pokud ano, máte jedinečnou možnost se o této problematice dozvědět více.

Aneb muzeum postkomunistické nostalgie

Sousedské vztahy a policie, která pomáhá a chrání

Moje babička má před domem veřejnou komunikaci a malý travnatý plácek, který patří městu. Na tento městský plácek si před několika měsící můj ctěný bratr odstavil své staré auto, které tam čekalo na odtažení. Auto poklidně rezivělo a chátralo na plácku, aniž by zasahovalo do vozovky, tudíž by se dalo říci, že nikomu nevadilo. Alespoň si babičce nikdo nestěžoval či nevyjádřil přání, aby auto nechala urychleně odtáhnout.

Tento krátký film "The Story of Stuff" (volně přeložitelné jako "Příběh o věcech") naprosto dokonale vystihuje to, co neumím tak dobře a výstižně slovy vyjádřit. Proto se o něj podílím s vámi pro inspiraci a podnět k zamyšlení.

V celosvětovém měřítku by měl neuvěřitelné následky... žel se obávám, že zvítězí dosavadní konvenční způsob uvažování.