Sobotní snídaně u Gökkirových

Rodina mého učitele Bilala mě pravidelně zve každý měsíc na snídani. Včerejšek nebyl výjimkou, a chutná snídaně se nakonec protáhla na tříhodinový příjemný rozhovor o súfismu, politice i rodinných záležitostech.

Trochu machiavelisticky vkládám anketu, ve které můžete hlasovat, která charakteristika je nejbližší Vašemu pojetí Vánoc...

Nemá cenu předstírat, že se mě letos Vánoce vůbec nedotkly...

Přestože jsem očekávala úplný opak...

Jak požádat dívku o ruku v rámci tradice

Zeliha má starší sestru (25), která má svou práci a plat, a podle zvyklostí žije pořád s rodiči. Je na čase ji provdat, což vědí i muži, kteří ji znají, a proto se pokoušejí vydobýt její a hlavně rodičovskou přízeň. Jak námluvy probíhají jsem bohužel neměla možnost sledovat na vlastní oči, ale díky Zelize vám je můžu zprostředkovaně popsat.

Neboli slavnost obětování zvířat

Dnešním dnem začala jedna z nejdůležitějších slavností islámu, tedy hned po půstu v měsíci ramadan. Jde o slavnost obětování zvířat (nejčastěji ovcí, koz případně velbloudů) pro připomínku Abrahama, kterému Bůh přikázal pro důkaz Abrahamovy lásky a plnému odevzdání se obětovat svého syna.

"Nejstarší město na světě" ...

Včera večer vznikl spontánní nápad. Zajet během soboty do historického města Konya, což je město hustotou obyvatel údajně největší v Turecku. Kromě aglomerace je významná historie města. Město znali Chetité a Peršané a v půlce prvního století jej měl navštívit i apoštol Pavel, tudíž se na pár dekád stalo významným centrem křesťanství.

Je libo hru vrhcábů?

Zimní večery se dají strávit v kavárně hraním vrhcábů, labužnickým pokuřováním nargile (vodní dýmka) za doprovodu živé hudby.

Galerie obrázků

Protože jsem minulý týden proležela v posteli s dost nepříjemnou nemocí, neměla jsem přirozeně chuť objevovat nové věci a místa. Proto jsem nevytvořila ani žádný článek, a proto aspoň vkládám pár fotek z posledních týdnů. Tak snad se budou líbit...

První sníh

Nečekaně dnes napadl v Ispartě sníh. Vrcholky hor kolem Isparty jsou zasněžené už několik týdnů, nicméně jsem tajně doufala, že se sněhu letos vyhnu....

Jak jsem vedla hodinu.....

Dnes jsme si na kurzu Religious Texts in Foreign Language prohodili s Bilalem (kantor) role.... já jsem zasedla za katedru, a on do lavice, protože podobně jako minulý týden požádal Naďu, aby vedla hodinu místo něj, dnes jsem byla na řadě já.....

Turecká pohostinnost a péče o zákazníky

Od prvního dne, kdy jsem dorazila do Turecka, se rozplývám nad neuvěřitelnou až nekonečnou pohostinností zdejších lidí. Snad krom dvou výjimek jsem se setkala pouze s přívětivými a laskavými lidmi. Jsem pohostinností natolik fascinovaná, že bych ráda uvedla několik příkladů, které snad pomůžou představit si, co se pokusím popsat.

... pokračování...

Další den jsme se vydali k vodopádu Düden, který je vzdálený od Antalye asi půl hodiny autobusem, a opravdu stojí za vzhlédnutí.

V Antalyi je teplo....

Jak jsem smutnila v minulých příspěvcích, tak tento týden nadešel onen tristní byť očekávaný týden, kdy se domů vracela Jessica. Protože minulý týden na návštěvu přijeli její sestra a bratr, rozhodli jsme se, že ve středu vyrazíme do Antalye z ryze turistických důvodů a pak Jessicu se sourozenci Zeliha a já vyprovodíme na letiště...