Raduza | Tradiční zasnoubení

Jak požádat dívku o ruku v rámci tradice

Zeliha má starší sestru (25), která má svou práci a plat, a podle zvyklostí žije pořád s rodiči. Je na čase ji provdat, což vědí i muži, kteří ji znají, a proto se pokoušejí vydobýt její a hlavně rodičovskou přízeň. Jak námluvy probíhají jsem bohužel neměla možnost sledovat na vlastní oči, ale díky Zelize vám je můžu zprostředkovaně popsat.

Protože rodina je velice nábožensky založená, je nemyslitelné, aby jejich dcery bydlely osamoceně v jiném bytě nebo se svým přítelem. Platí totiž, že přítel se většinou stává automaticky i manželem, a novomanželé se k sobě mohou nastěhovat až po svatbě. Rodina je v turecké společnosti velice důležitá, proto trendy panující v Evropě a USA jako např. být single nebo žít tzv. na hromádce, naprosto nepřipadají v úvahu. Pokud si muž oblíbí nějakou dívku a získá souhlas své rodiny (matky často hrají klíčovou roli při rozhodování), mohou se jít dívce v doprovodu rodičů dvořit. Rodina s potenciálním ženichem přichází k rodině dívky často na oběd, muž přinese kytici růží a velkou krabici sladkostí, a může se začít vyjednávat. Je nutné zjistit, jaké zaměstnání a plat muž má, jaká je jeho rodina, aby si obě rodiny navzájem vyhovovaly, jaké věno muž zajistí své potenciální manželce apod. Poté se většinou nechá prostor na soukromý rozhovor pro muže a ženu, kdy oba zjišťují, jaký protějšek hledají. Pokud dívka a její rodina souhlasí a nabídku příjme, pár je zasnouben a zajišťují se nutné kroky ke svatbě. Pokud dívka či rodina nesouhlasí, celý proces námluv se opakuje znova s jiným zájemcem.

Sestra od Zelihy si oblíbila jednoho mladíka, který pracuje jako ochranka prezidenta v Ankaře. Její matka je ale proti této svatbě, protože by to znamenalo odstěhování dcery do Ankary. Proto je rázně proti, a nabízí své dceři jiné nápadníky. Před třemi týdny, kdy jsem byla na návštěvě u rodiny Zelihy to vypadalo na nepříjemnou hádku, ale dnes to vypadá tak, že matka prosadila svůj názor, a dcera souhlasila se zasnoubením s jiným zájemcem. Zasnoubení se mohou kdykoli zrušit, takže celý hon na ženicha či nevěstu momentálně připomíná dramatický seriál na pokračování...

Samozřejmě výše popsaný způsob zásnub není jediný možný způsob. Mnoho mladých lidí si svého přítele či přítelkyni přivede domů, představí jej/ji rodině a vyžádá si svůj souhlas. Pokud je ale rodina velice nespokojená s výběrem svého dítěte, striktně doporučí najít si vhodnější protějšek. Mám kamarády, kteří při výběru partnera či partnerky počítají s pomocí a doporučením svých rodičů, a jejich rozhodnutí přijmou se samozřejmostí. Někteří si partnery volí i přes nepřízeň rodičů, což v horším případě končí ochladnutím vztahů mezi rodiči a jejich dětmi či vyděděním.

Svatba

Samotná svatba je významná událost v životě všech muslimů. Nutné obřady probíhají ve dvou rovinách. Ta první představuje náboženský obřad (imam nika), kdy je nutné, aby muž a žena (případně postačí její zákonný zástupce, tedy otec) před imámem uzavřeli dohodu o svatbě a věnu před dvěma svědky. Následuje také právní obřad (resmim nika). Pro platnost sňatku je nutné uzavřít oba obřady. Po těchto formalitách panuje veselí a bujaré oslavy, které probíhají několik dní a je na nich přítomno několik stovek svatebních hostů. (.. přeci jen člověk se žení/vdává jednou, dvakrát, třikrát za život... ;-)