Kam se můžete vydat se svými kamárady v pátek večer

?

Odhalování tajů tureckého jazyka

Nebudu to zveličovat - ostatní studenti sice mají zkoušky každý den, já měla svou první zkoušku teprve dnes, a vypadá to, že i poslední. Pro splnění podmínky půlsemestrálních testů musím do ostatních pěti předmětů vypracovat úkoly.. takže docela pohoda. Můj první test v Ispartě byl symbolicky z turečtiny. Otázky to byly vskutku zajímavé, rozdělené do čtyř částí:

Aneb hra na horské kamzíky...

Včera byl chladný deštivý den, proto jsem ani nepočítala s tím, že by se mohl konat nějaký výlet. Jak jsem psala v minulém příspěvku, jednak probíhají celý týden zkoušky (novinka - zjistila jsem dnes ráno, že se týkají i mě, takže kromě testu z turečtiny mě čekají ještě tři testy), jednak by ani psa ven nevyhnal. Jessicu a mě ovšem nadchla myšlenka zdolat nějakou horu v okolí, tak jsme vcelku dobrovolně souhlasily s nápadem jednoho učitele na Zemědělské fakultě, který nám navrhl, že nás odveze do hor a můžeme společně zkusit nějakou horu zdolat.

Spíš by se hodilo napsat, že tento týden je pro mě sentimentální, což vychází z rekapitulace posledních dvou měsíců. Každopádně.. posledních pár dní uteklo tak rychle, že jsem nestihla ani zaznamenat novinky, které se udály. Ne že by jich bylo tolik...

Když jsem se dnes musela už podruhé během dvou dní sprchovat ve studené vodě, když mám v pokoji zimu, protože nefunguje radiátor a v celém domě je zhruba o pět stupňů víc, takže v zimní bundě působím jako exot.. a když se do třetice všeho zlého ještě pokazily obě zásuvky v mém pokoji, začala jsem mírně zuřit a vztekle pobíhat po domě a situaci řešit..

Výlety na Gökçay a k jezeru Gölcük

Původně jsem chtěla vytáhnout pár kamarádů na nějaký menší výlet kolem Isparty. Jsou tu nádherné kopce všude kolem a minulou neděli bylo hezké počasí. Nakonec se můj nadšený plán pozměnil ve ztřeštěnou jízdu na kole kolem Isparty. To by bylo docela fajn, až na to, že vlastně ježdění na kole vůbec nemusím.. cíl naší první cesty minulou neděli byl kopec Gökçay ve staré části Isparty, kde je pro děti vytvořeno hřiště, pro dospělé mnoho letních zahrádek a poblíž je moderní verze antického amfiteátru.. Výlet se mi líbil, protože počasí se vydařilo a měla jsem hezký výhled na Ispartu.

Tento týden je v duchu bujarých oslav..

Obyčejně holky dělají na privátě kravál. Probíhá to tak, že si třeba kolem druhé hodiny ranní zesílí na maximum televizi (která jinak běží nonstop) a pouští si písničky. Při té příležitosti zpívají a tancují, a mě tím pochopitelně budí. Včerejší večer nebyl výjimkou, takže jsem si pustila hudbu do sluchátek a tím se snažila přehlušit již tradiční hluk vycházející z kuchyně.

Cesta na sever

Ankara je hlavní město Turecka a po Istanbulu také nejlidnatější město v Turecku (populace je cca 4, 5 milionu obyvatel). Ve srovnání s Istanbulem je zcela nové a připomíná evropské moderní metropole (např. jako je konečná metra na Gare do Oriente a park Parque das Nações v Lisabonu). Mustafa Kemal (první prezident Turecké republiky) pro svou nechuť ke všemu osmanskému přesunul administrativní správu země do Ankary...

Salep

Přes den ještě svítí Slunce, které hřeje a povzbuzuje, ale večery jsou nepříjemně chladné až mrazivé.. to je právě vhodná doba zajít na hřejivý mléčný nápoj salep, nebo si jej vyrobit....

Záměrně jsem nazvala tento týden poznávací a ne cestovatelský, jak mě napadlo prvně. Páč jsem se právě vrátila z Ankary a chci Vám mé tři dny trochu přiblížit na blogu. Nicméně rozhodla jsem se splnit starý slib jedné mé milé spolužačce, a vložit na blog foto tureckého záchodu alias šlapek... (proto tento týden nazývám poznávací). Nuže, snad budeš mít Leni, radost :-)