Jízda na kole

11. listopad 2007 | 22.00 |
blog › 
Jízda na kole

Výlety na Gökçay a k jezeru Gölcük

Původně jsem chtěla vytáhnout pár kamarádů na nějaký menší výlet kolem Isparty. Jsou tu nádherné kopce všude kolem a minulou neděli bylo hezké počasí. Nakonec se můj nadšený plán pozměnil ve ztřeštěnou jízdu na kole kolem Isparty. To by bylo docela fajn, až na to, že vlastně ježdění na kole vůbec nemusím.. cíl naší první cesty minulou neděli byl kopec Gökçay ve staré části Isparty, kde je pro děti vytvořeno hřiště, pro dospělé mnoho letních zahrádek a poblíž je moderní verze antického amfiteátru.. Výlet se mi líbil, protože počasí se vydařilo a měla jsem hezký výhled na Ispartu.

obrazek

Gökçay

obrazek

Amfitéatr na Gökçay

Můj doprovod - Yunus, kterého jsem skrz jeho věk adoptovala jako mladšího bratra, se nadšeně chytil myšlenky jet další týden na další výlet a připravil pro mě překvapení v podobě jízdy k jezeru vulkanického původu Gölcük, které je zhruba 16 km vzdálené od Isparty. Tušila jsem, že to nebude moc příjemná cesta pro absolvování na kole, takže jsem tak nějak očekávala, že po včerejší plískanici bude dnešní den taky pršavý a zamračený. Nicméně bylo hezky slunečno, takže mi nezbylo nic jiného, než dodržet čas a místo srazu, a v 11 hodin se dostavit na tradiční oblíbené místo většiny studentů - Isparta Büyük Oteli (neboli Ispartský velký hotel), který je v centru města.

obrazek

Není cesty zpět... vzhůru k jezeru

Vyrazili jsme na 16 kilometrovou cestu (brali jsme to oklikou přes vesnice) plnou utrpení, protože cesta vedla pořád jen do kopce. Poslední kopec jsem zbaběle vytlačila kolo před sebou, protože představa vyjetí kopce, který měl asi tak 3O stupňů mně opravdu nelákala. Cestou jsem se kochala mezi hlubokými až astmatickými nádechy krásnou přírodou, především kopci a zahrádkami s citróny a hroznovým vínem a políčky s divokými růžemi. Námaha a pekelná cesta stály opravdu za to. Jezero je nádherné a moc ráda jsem sebou praštila do písku u břehu, abych do plic dostala trochu čerstvého vzduchu přirozenou cestou (funění nepovažuju za normální). Na břehu jezera jsme pojedli naše svačinky ;-) a vydali se prozkoumat jezero kolem dokola.

obrazek

Cestou nahoru jsem se kochala výhledem

obrazek

obrazek

Jezero Gölcük

Cesta zpět uběhla neuvěřitelně rychle. Zpátky v Ispartě jsem byli do 20 minut zběsile rychlou jízdou z kopce, v porovnání s příšerně pomalou a únavnou cestou k jezeru, která zabrala něco přes hodinu. Ozgur nám připravil doma čaj a tradiční tureckou snídani v kombinaci s obědem (kromě oliv, sýru, marmelády, pečiva, toustu a nutely jsme pojedli ještě tousty a kluci si dali kebab). Domů jsem se vracela s velmi příjemný pocitem z hezkého výletu a těšila se na teplou sprchu...

Beze slov....

obrazek

obrazek

obrazek

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jízda na kole teke 12. 11. 2007 - 09:52