Můj první test z turečtiny

Odhalování tajů tureckého jazyka

Nebudu to zveličovat - ostatní studenti sice mají zkoušky každý den, já měla svou první zkoušku teprve dnes, a vypadá to, že i poslední. Pro splnění podmínky půlsemestrálních testů musím do ostatních pěti předmětů vypracovat úkoly.. takže docela pohoda. Můj první test v Ispartě byl symbolicky z turečtiny. Otázky to byly vskutku zajímavé, rozdělené do čtyř částí:

V první části jsme měli zodpovědět otázky typu, odkud jsme, jaké bylo včera počasí, co budeme dělat o víkendu, jestli umíme plavat.. možná se vám to zdá triviální, ale tyto otázky jsou spíše vychytávky, protože turečtina je zatížená na sufixy osobní a časové (neznám přesné lingvistické termíny).

Dám vám příklad pro lepší pochopení. Např. věta: Umíš plavat?

• Takže tu máme infinitiv slovesa plavat - yüzmek, ze kterého použijeme pouze kořen yüz.
• Dále přidáme sloveso "umět", které se vyjádří pomocí -e bilmek; přičemž použijeme opět jen kořen slovesa -e bil.

Ztrácíte se? To ještě není vše..

• Potom přidáme -ir, což je sufix pro přítomný čás - podle pravidel harmonie samohlásek si musíme vybrat ze sufixů -er, -ar, - ir, -r, -ur.
• Osobní sufix 2. os. ty - sin. V turečtině je osobní sufix jiný pro každou osobu, je nutné jej uvést.
• Do toho musíme zakombinovat otázku, která se tvoří negativem buď mi nebo mu v přítomném čase (mění se to v čase přítomném průběhovém).

Takže odpověď je: Yüz-e-bil-ir mi-sin = Yüzebilir misin ?

Pokud chcete odpovědět záporně: Ne, neumím. Přičemž se rozlišuje to, že umíte plavat, ale nechcete to udělat:

• Přidáte jednoduše zápor -ma nebo -me a máte z toho odpověď bude Yüz-me-m. Yüz je kořen infinitivu yüzmek (plavat), -me je negativ a -m je osobní sufix vyjadřující první osobu jednotného čísla.

Pokud chcete vyjádřit, že plavat opravdu neumíte, protože jste se to nenaučili:

• Přidáte negativ v podobě -eme nebo -ama a výsledek bude Yüz-eme-m. Opět yüz je kořen infinitivu yüzmek, -emem vyjadřuje zápor, -m vyjadřuje osobní sufix první osoby jednotného čísla.

Ve druhé části testu jsme o sobě měli napsat 10 vět.

Ve třetí části jsme vytvářeli negativní a pozitivní věty ve čtyřech gramatických časech.

Ve čtvrté části jsme doplňovali předložky a sufixy.

Turečtina má spoustu pravidel a je založená na harmonii v samohláskách. V praxi to znamená to, že jsou dvě skupiny samohlásek:

Tvrdé (a, ı, o, u) a měkké (e, i, o, u). Všimněte si, že mají dva druhy i. A ty spolu musejí být v harmonii.. čili ve slovech jsou většinou samohlásky ze stejné skupiny.

Zvlášť když vytváříte slova a věty jako např. ve škole. Škola se řekne okul (obě samohlásky jsou ze stejné skupiny tvrdých samohlásek). Předložka 've' se řekne -de, -da (nebo -ta, -te - nebudu to komplikovat. -Ta, -te se používá ve zvláštních případech). Jak si vyberete mezi -de nebo -da? Když máte okul, tak aby jste splnili harmonii samohlásek, přidáte

..ano, zapněte mozek .............. -da (je ve stejné skupině jako poslední samohláska ve slově okul - škola). Čili ve škole se řekne: okulda.

V anketě se můžete vyjádřit k tomu, jak na vás turečtina působí (přes to málo co o ní po přečtení tohoto článku víte).