Raduza | Raduza píše

... kaštanové pyré, jazzový koncert a taky trochu té práce

Tak už i já jsem podlehla iluzi, že kdo nepřednáší (nemá prezentace) v zahraničí, jako by pro akademickou obec neexistoval.

Francie je krásná země. Hory, pastviny, cestičky, lesy, moře, oceán i velká města a jejich aglomerace. To vše ve velkých rozměrech posvěceno francouzským patriotismem a trikolorovými vlajkami.

Patecni noc ve Vancouveru

Na cestovani nemam rada jedinou vec.

O multikulturni Kanade

Co me za tu kratkou dobu na Kanade, respektive provincii Ontario a Québec bavi nejvic jsou lide. Jednak je to smesice vsech moznych kultur, ras, etnik a nabozenstvi a jednak je to ta snaha spolu co nejlepe vychazet. Protoze takove mnozstvi ruznych lidi vytvari ruznorodou smesici, je az obdivuhodne, jak jim to tady funguje. A snad i fungovat bude (i pres ruzne inter- i intrakomunitni konflikty). Jak trefne poznamenal Borg, je to takovy Babylon.

...aneb napadá mě jen tento přiblbý slogan, který však přesně vystihuje můj víkendový výlet do Prahy..

(čtenářstvo jistě odpustí tuto drobnou fádnost)

Se Zelihou a Jessicou jsme už dlouho plánovaly nějaké setkání, a minulý víkend k němu konečně po vcelku spontánním domlouvání došlo. Místo až tolik nebylo důležité, ale přesto jsem volila Prahu, protože je to takový první bod, ve kterém lidé zpomalí při návštěvě této země.