Komentáře k článku: Kreativita a inteligence
mira: Taky si vzpomínám na biologii a všechny ty latinské názvy kostí, rostlin a zvířat... pamatuji se, že jsem si radši nechal napsat 5, než by mě někdo donutil se zpaměti naučit všechny páry račích klepet. Pointa je však jinde. Sice jsem se klepeta nenaučil ale celá ta věc nutila k zamyšlení proč zrovna latina a proč na ní bilogové, lékaři a právníci tolik lpí. Celé to vedlo až k intenzivnímu zájmu pro latinu, který sice pohasl stejně rychle jako vzplál takže jsem po pár týdnech, s vědomím, že Cicero ze mě nikdy nebude, stál s učebnicí v podpaží v knihovně ve frontě na vrácení, kde jsem si čas krátil pročítáním jakýchsi básniček z náhodně vylovené knížky z nejbližšího regálu. Došel jsem až k jedné, která se jmenovala "ecce puer". Fakt, že jsem byl schopen přeložit její název mě velmi rozveselil. Sice ne natolik, abych pokračoval ve studiu latiny ale stačilo to k tomu abych si tu útlou knížečku vzal s sebou...a tak jsem objevil Jamese joyce. Před rokem v malé čajovně hrála velmi zvláštní a příjemná hudba, když jsem se pozorně zaposlouchal, poznal jsem právě Joyceův ecce puer, což ve mě vyvolalo čiré nadšení a zběsilé zjišťování u čajové obsluhy co že to hraje... a tak jsem poznal "Mater" Ivy Bittové. Nadchla mě natolik, že jsem navštívl její nejbližší koncert... kde jsem potkal Moniku. Nedávno jsme vtipkovali o tom, jakže jsme se to vlastně seznámili- po chvilce vzpomínání jsem došel až k těm račím klepetům kvůli kterým jsem málem rupnul z biologie:-)
Abych to shrnul. Nikdo neví co se mu kdy bude hodit. A především, právě věci, které se zdají být nepraktické, zbytečné a k ničemu bývají zhusta ty nejpodstatnější. každá nová znalost je užitečná. Kdo říká opak je tupoun. Gympl mi dal hodně v tom smyslu, že ačkoliv informací bylo málo (nikoliv kvanta, jak píšeš ty) a k tomu ještě povrchní, stimulovalo mě to ze všech stran jako už nikdy nic potom. Měl jsem čas si všechno pořádně očuchat, zjistit o co jde a získat přehled. Ani ve snu by mě nenapadlo uvažovat o gymplu(ani o jakékoliv jiné škole) jako o nějaké přípravce na praxi. Zvláště pak, kdybych spoléhal pouze na to, co mi řeknou v hodině. Nejde ani tak o ty informace samotné jako spíš o ten proces učení se, osvojování si různých dovedností...Vždycky jsem to chápal spíš ve smyslu Čapkova citátu: "Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole."
K té matematice. Jestli jsi řekla pedagogovi, že o jeho předmět nestojíš, tak se nediv. Být na jeho místě, zachoval bych se stejně:-)
A propos, není mnoho kreativnějších oborů lidského úsilí než právě memorování prostá matematika.
Ps: rozdávají se nějaké ceny za komentáře delší článku?
raduza: Miro, diky za prispevek. Uz tady par kandidatu o nejdelsi prispevek je, takze mozna vyhlasim cenu o nejdelsi komentar - ale obavam se, ze se svou prorizlou pusou zatim vedu ja... ;-) Vzasade souhlasim, ze "vsechno je pro neco dobre" a "co te nezabije, to te posili" (treba ta matikarka a tak..) a ze nakonec i kdyz se mi nehodily zatim znalosti fungovani mozku delfinu (raci klepitka si nevybavuju), tak to i tak k necemu nekdy treba bude, a kdyby ne, tak je to minimalne fascinujici, jak delfinuv mozek funguje ;-) (jedna skolacka zachranila diky sve skolske znalosti priznaku tsunami nejakou plaz, pre upozornila, ze to vypada presne jako tsunami, o ktere se ucili ve skole, lide se vcas evakuovali a zachranili). No preci je logicke, ze kazdeho nebavi vsechno (cili je i sance, ze ne vsechni maji zajem o matematiku.. a jestli ta ucitelka reagovala tak jak reagovala, tak to spis doklada o nejake nevyrovnanosti nebo tak ;-) promin).
Psycho - pragmatismus vladne! :-) ale souhlasim, ze je ideal, kdyz te neco bavi, je to "uzitecne" a jeste te do uzivi... ;-) ja to tak skoro skoro skoro mam :-D
Tomes - nevim, pripomina ti to tva zmatena mlada leta? ;-) .. ci snad nejakeho svetce zmatena mlada leta? ;-) to bych radeji.. :-D .. s buddhou treba mam snad stejny pocet znaminek - proste strasne moc, coz je jeden z dokladu jeho buddhovstvi (resp. toho, ze je hodne blizko na ceste probuzeni) :-D tak me nezklam a hod sem nejaky zivotopis svetce ci guru.
mira: Říct, že nemám o nějaký předmět zájem je jednak těžké nepochopení celé podstaty gymplu jakožto všeobecně vzdělávající instituce, jednak to vůči učiteli dost netaktní chování. Čas od času vedu přípravné kurzy pro lidi co se hlásí na VŠ, takže vím z vlastní zkušenosti jak dokáže otrávit atmosféru jeden hňup, který ostentativně dává najevo svůj hluboký nezájem a opovržení probíranou látkou s odůvodněním, že je tu jen proto, že mu to rodiče zaplatili a že se tím stejně nikdy živit nebude a nechápe proč by se s tím měl otravovat (sic!) a že má jiné zájmy... Upřímně, ani já v takových chvílích nechápu proč zde marní čas. To se pak těžko hledá vstřícnost pro takovou osobu, true story! Nevyrovnanost s tím nemá co dělat, to je obyčejná, stárá dobrá nasranost na člověka který si neváží svého ani mého času. Stejné je to s tím gymplem.
A ano, pragmatismus je to klíčové slovo. Ovšem asi to vidím trochu jinak než psycho. Jelikož mě život smýká takovými zatáčkami, že nevím co bude zítra, těžko se budu ve škole připravovat na to co bude za 10 let. Proto mi naopak přijde "zbytecne jaxi" připravovat se na svoji naivně nalajnovanou budoucnost. Prostě nějak nedokážu posoudit co by mělo být to "užitečné" které bych kloubil s tím "zábavným". Takže beru všechno a navíc se hlouběji zajímám o to zábavné, právě proto, že je to zábavné:-) Pragmatismus pro mě znamená neuhýbat před žádnou novou znalostí a zkušeností. Ke všemu přistupovat otevřeně bez jakéhokoliv síta zda se mi to někdy bude či nebude hodit. Člověk pak daleko lépe vidí spoustu věcí v širších souvislostech což se hodí vždycky a všude. Nejenom v zaměstnání- a o to tak nějak jde, ne?
tomes: nejsem autmaticky generator nahodnych zivotopisu svetcu, sorry. zivot je plny zklamani.
psycho*: Mno.. myslim, ze ideal by byl skloubit zabavne s uzitecnym, pac... studovat jen tak, pac me to ba (a nevydelavat) a nepripravovat se tim do budoucnosti mi prijde takove.. zbytecne jaxi..