...moje neroztříděné myšlenky odevšad mě napadne..

"To, že jsem paranoidní neznamená, že po mně nejdou." (Woody Allen)

mira: Taky si vzpomínám na biologii a všechny ty latinské názvy kostí, rostlin a zvířat... pamatuji se, že jsem si radši nechal napsat 5, než by mě někdo donutil se zpaměti naučit všechny páry račích klepet. Pointa je však jinde. Sice jsem se klepeta nenaučil ale celá ta věc nutila k zamyšlení proč zrovna latina a proč na ní bilogové, lékaři a právníci tolik lpí. Celé to vedlo až k intenzivnímu zájmu pro latinu, který sice pohasl stejně rychle jako vzplál takže jsem po pár týdnech, s vědomím, že Cicero ze mě nikdy nebude, stál s učebnicí v podpaží v knihovně ve frontě na vrácení, kde jsem si čas krátil pročítáním jakýchsi básniček z náhodně vylovené knížky z nejbližšího regálu. Došel jsem až k jedné, která se jmenovala "ecce puer". Fakt, že jsem byl schopen přeložit její název mě velmi rozveselil. Sice ne natolik, abych pokračoval ve studiu latiny ale stačilo to k tomu abych si tu útlou knížečku vzal s sebou...a tak jsem objevil Jamese joyce. Před rokem v malé čajovně hrála velmi zvláštní a příjemná hudba, když jsem se pozorně zaposlouchal, poznal jsem právě Joyceův ecce puer, což ve mě vyvolalo čiré nadšení a zběsilé zjišťování u čajové obsluhy co že to hraje... a tak jsem poznal "Mater" Ivy Bittové. Nadchla mě natolik, že jsem navštívl její nejbližší koncert... kde jsem potkal Moniku. Nedávno jsme vtipkovali o tom, jakže jsme se to vlastně seznámili- po chvilce vzpomínání jsem došel až k těm račím klepetům kvůli kterým jsem málem rupnul z biologie

Abych to shrnul. Nikdo neví co se mu kdy bude hodit. A především, právě věci, které se zdají být nepraktické, zbytečné a k ničemu bývají zhusta ty nejpodstatnější. každá nová znalost je užitečná. Kdo říká opak je tupoun. Gympl mi dal hodně v tom smyslu, že ačkoliv informací bylo málo (nikoliv kvanta, jak píšeš ty) a k tomu ještě povrchní, stimulovalo mě to ze všech stran jako už nikdy nic potom. Měl jsem čas si všechno pořádně očuchat, zjistit o co jde a získat přehled. Ani ve snu by mě nenapadlo uvažovat o gymplu(ani o jakékoliv jiné škole) jako o nějaké přípravce na praxi. Zvláště pak, kdybych spoléhal pouze na to, co mi řeknou v hodině. Nejde ani tak o ty informace samotné jako spíš o ten proces učení se, osvojování si různých dovedností...Vždycky jsem to chápal spíš ve smyslu Čapkova citátu: "Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole."


K té matematice. Jestli jsi řekla pedagogovi, že o jeho předmět nestojíš, tak se nediv. Být na jeho místě, zachoval bych se stejně
A propos, není mnoho kreativnějších oborů lidského úsilí než právě memorování prostá matematika.

Ps: rozdávají se nějaké ceny za komentáře delší článku?