Podzim mě prostě baví a fascinuje a těch barevných stromů nebudu mít nikdy dost.
Ladino Song v podání Oi Va Voi.
Bydlíme poblíž polského sousedství, kde mají v malých pekárno-uzeninách výborné koblihy.
Fotky z výletu z Algonquin Parku Kanadský podzim je v plném proudu, a když ještě svítí sluníčko a je docela teplo (v noci mínus dva, přes den až 11 stupňů), je hezké vidět naživo přehlídku barevných listů.
Především pro vyžírky a zlodějíčky
V Kanadě se žije velmi snadno zvláště těm, kteří nemají problém obcházet určitá pravidla a společenské konvence. Velmi dobře se zde žije například těm, kterým nevadí za určité věci neplatit, ačkoli by měli, různě ohýbat systém, aby nemuseli platit plnou částku a tak podobně. Pro české mazané hlavičky téměř ráj na zemi.
Z každodenního života čiře kapitalistického prostředí
Tak jsem se rozhodla navázat na starou dobrou tradici, kterou jsem provozovala v Česku.
Toronto je místo, kde objevujeme pořád něco nového. Teď například parky a místní městskou přírodu - někdy ani nevím, jestli jsem ještě pořád v Torontu nebo někde v provinčním parku.
Inspirace do dalšího dne plného nástrah a záludností.
Těmito slovy ke mně přistoupily tři mladé Korejky na území univerzity. Říkala jsem si, že asi dostaly ve škole nějaký speciální úkol nebo že dělají výzkum, tak že jim pomůžu. Něco jako "musíme si pomáhat" a "kolegyně sobě". Z holek se však vyklubalo docela něco jiného, než jsem si představovala...
Když jsme byli o víkendu na procházce po Torontu, nachomýtli jsme se na pouličním koncertě zpěváka K'aana - v Torontě zrovna probíhal Mezinárodní filmový festival a K'naan tady hrál, mimo jiné asi proto, že žije v Torontu.