Islám v každodenním životě

Menší doplnění mých postřehů o islámu a právě probíhajícímu ramadanu...

Zatím lze jen těžko posoudit, jak se islám projevuje v každodenním životě. Je to velmi komplexní záležitost a během jednotýdenního pobytu jsem si určitě nemohla uvědomit všechny vlivy islámu na život muslima či muslimky. Jak ovlivňuje dodržování islámu či praktikování pěti pilířů víry můžu mírně nastínit, ale věřím, že je to mnohem složitější, než to popíšu já.

První pilíř je vyznání víry (šahada), při které člověk vyznává, že není jiného boha než Allaha a Mohammed že je posel boží (rasúl). Vyslovení arabské formulky před dvěma svědky ovšem nestačí k tomu, aby byl člověk správným muslimem (dá se dále rozebírat, co je správný muslim, ale do těchto detailů snad není nutné zabíhat). Člověk musí myslet tato slova vážně. Od toho se odvíjí další pilíř víry, což je modlitba vykonaná pětkrát denně (arab. salah, tur. namaz). Správní muslimové se pětkrát denně modlí. Není nutné se modlit okamžitě po adhánu ezana (výzva k modlení), ale v době mezi dvěma modlitbami. První ranní modlitba začíná před úsvitem, takže každé ráno Esra vstane před úsvitem, pomodlí se a jde si zase lehnout.. To se například podobně také týká i půstu v ramadanu (další z pěti pilířů, arab. sawn). Protože se přes den nemá nic jíst ani pít (samozřejmě ne každý to tady v Turecku dodržuje.. univerzitní kantýny jsou plné studentů, kteří kouří, jedí a pijí) vstane rodina před ranní modlitbou k velmi brzké snídani, a potom jdou většinou zase spát. Večerní hodování probíhá až po adhánu ke čtvrté modlitbě, podává se mj. i tradiční ramadanový chléb pitta.

Podle Koránu nemusejí postění v ramadanu dodržovat těhotné, menstruující, kojící ženy, nemocní nebo staří lidé ani děti. Setkala jsem se ale s názorem, že i těhotné matky by se měly postit, protože tak bude zárodek či plod v jejich děloze silnější a stane se lepším muslimem či muslimkou ještě před narozením. Dodržování určitých zvyklostí záleží často především na rodině a jedinci. Rodinný názor, zejména názor rodičů má v Turecku velkou váhu.

Co se týká postění v ramadanu a možných fyzických problémů a vyčerpání, a jestli je to pro člověka zdravé, je otázka interpretace. Pro muslimy (např. jako je "moje" rodina) je postění důležité a fyzická únava a hlad, který ramadan doprovázejí, je chápáno pozitivně. Jednak si člověk uvědomuje hodnotu jídla a jednak je tak blíž Bohu, protože to vlastně dělá pro Boha. Ukazuje Bohu, co je schopen/a pro Boha udělat. Když jsem se ptala Esry a jejich kamarádek, jaké to je držet celý měsíc ramadan v tomto počasí (v Ispartě je zhruba 28C), odpověděly, že jindy než v ramadanu by to nezvládly, protože sílu jim dává Bůh a víra v Boha.

Kromě oslav ramadanu, který je významný a klíčový pro muslimy proto, že v této době byl proroku Muhammedovi odhalen Korán, probíhají také "reklamní" kampaně upozorňující na ramadan jak v televizi tak i na billboardech u cest a ve městě. V této době se v televizi vysílají pořady s ramadanovou tématikou.

Další dva pilíře víry - zakát (almužna, naboženská daň jak je libo) a hajj (velká pouť do Mekky) jsem neměla možnost pozorovat. Takže to přenechám případně na jiný příspěvek.

Nejen pět pilířů víry se bezprostředně dotýká aktivně praktikujících muslimů. Vstřícné chování, přátelskost a pohostinnost vycházejí určitě částečně z předislámských kulturních tendencí Saudské Arábie a kulturních zvyklostí, zároveň také ze současného islámu. Způsob oblékání aktivních muslimů se odlišuje od způsobu oblékání muslimů, kteří svou víru tolik neprožívají. Jak jsem popisovala v jednom z předchozích článků, ženy se zde oblékají několika způsoby. Do tradičních tureckých kalhot (které mají květinové motivy nebo tečky a připomínají kalhoty a sukni v jednom), šátku kolem hlavy, přes jeany a krátká trika bez rukávků. Dá se také rozlišit mezi zahalenými praktikujícími ženami a nezahalenými praktikujícími ženami. První skupinka se snaží dodržovat tradice oblékání, a oblékají se do trik s dlouhým rukávem (aby nešlo vidět zápěstí) a dlouhých sukní či kalhot (viz foto). Barvy šátků většinou kombinují s barvou oblečení, aby vše ladilo. Dá se říct, že je to specifický typ módy, protože lidé zde dbají na hezké oblečení.

Ženy, které se nezahalují, ale praktikují islám každodenně, což se projevuje např. pěti modlitbami denně, se oblékají střídměji než ženy, které se o islám příliš nezajímají. Mají tedy většinou delší trika, aby nešlo vidět jejich pozadí a rozkrok. Trička nosí s krátkým rukávem, ale dávají si pozor, aby nebyla příliš krátká a nešla jim vidět holá záda.

Podle hadísů (příběhy o proroku Muhammedovi) např. popisují způsob, jakým prorok žil - např. že se usmíval, ale nikdy se nesmál s otevřenou pusou, nebo že pokud pil, polykal na třikrát, nebo jedl pouze pravou rukou, spal na pravém boku apod. Někteří se snaží po vzoru proroka spát na pravém boku a jíst pravou rukou. Nejvíce jsem se setkala s tím, že všichni známí rodiny, ve které jsem přebývala první týden, jedli pouze pravou rukou. Podávali nebo přijímali věci také pouze pravou rukou. Pro středoevropany to může znít absurdně, ale snaha připodobnit se svým chováním prorokovi je velice záslužná, protože prorok dělal věci tak, aby se líbily Bohu.