...moje neroztříděné myšlenky odevšad mě napadne..

"To, že jsem paranoidní neznamená, že po mně nejdou." (Woody Allen)

raduza: Karlovi: v zasade s tebou, Karle souhlasim, az na tu posledni fazi zivota, kdy jak pises dva lide po 50 letech nejsou schopni si zivot bez sebe predstavit.. ja prave nevim, cim to je. Nemam zkusenost s 50 letym vztahem, ale rikam si, do jake miry to je laska a do jake miry obycejny zvyk? Clovek ma neuveritelnou silu se prizpusobit vsemu moznemu a privyknout si na to. Neni to, co ty popisujes, jen zavislost a onen zvyk? Preci Romeo a Julie nezemreli tak mladi jen tak. Byli vasnivi a zamilovani, kdovi jak by jejich "dokonaly" vztah vypadal po 50 letech realneho souziti, ze..
Pouziju tve prirovnani o kaprovi a vode - kapr k zivotu vodu nutne potrebuje, bez vody zemre. Je to jakasi fyziologicka potreba, kterou kapr na vodu ma vypestovanou. Je tohle laska?
Nebo to funguje jako symbioticky vztah? Vzajemna potreba obou v tom vztahu..?