Jak se mi dnes dostalo uznání...

Vedli jsme s Yunusem bouřlivou debatu o tématech, která jsou poněkud kontroverzní v turecké společnosti.. ptala jsem se ho na to, co říká některým novodobým postojům týkajících se žen v roli imáma (či imámky?), jak z prorocké tradice usuzuje například americká muslimka Amina Wadud. Imám je člověk, který vede modlitby v mešitách a disponuje dobrou znalostí Koránu a hadísech (výroky proroka), a vede obec muslimů i po stránce spirituální, a pomáhá jim řešit každodenní problémy víry. Explicitně se také předpokládá, že bude muž. Trochu zámerně jsem se snažila Yunuse vyprovokovat k nějaké reakci, protože většinou odpovídá velice diplomaticky a obezřetně... a dozvěděla jsem se, že...

Yunus s tímto trendem nesouhlasí, protože v Koránu ani hadísech není nikde uvedeno, že by žena byla v době proroka Muhammada imámem. Kromě zmínky o starší ženě, která si přišla k proroku pro svolení vést modlitbu doma, a prorok souhlasil (a na tom některé soudobé názory zakládají), se žádné obdobné příklady najít nedají. Další kamarád mi jmenoval i některé praktické (sexuální) důvody toho, proč by ženy neměly být imámem. Modlitba probíhá v mešitě odděleně - muži se modlí ve spodní části mešity, a ženy většinou na galerii (pokud to architektura a struktura mešity dovoluje). Imám stojí vepředu před mihrábem (výklenek směřující k Mekce) a vede modlitbu nejen samotným recitování Koránu, ale také modlitebními gesty. Podle mého kamaráda by nebylo možné, aby se muži soustředili na modlitbu, pokud by vedla modlitbu žena, protože při prostraci by ne každý muž myslel na modlení, ale spíše na zadní partie ženy, která by se modlila před ním.... (to je samozřejmě jen vedlejší osobní protiargument diskuzím podporující ženy v roli imáma).

A jak se mi dnes dostalo uznání? Yunus po další slovní filozofické bitce uznal, že mám větší znalosti než on, a že jsem proto silnější soupeřka. Proto mi udělil kompliment, podle mě ten nejlepší na světě - řekl, že bych mohla být imámem. Ani nevíte, jak mě to potěšilo ;-).