Banální absurdity

Ze života studeného pokoje....

Ano... může se zdát absurdní psát o takové záležitosti jako je neustálý chlad v pokoji....

Pokud v tom pokoji netrávíte hodiny v jedné pozici za psacím stolem u počítače. V půlce října jsem bědovala, že mi v pokoji netopí. Netušila jsem ovšem, že tato situace bude vypadat obdobně celou dobu mého pobytu zde... topí se střídavě ob den, když mám štěstí topí oba radiátory, většinou ale pouze radiátor pod oknem v části pokoje, kde se vůbec nevyskytuju... Pan Matin a paní Fatime mi sdělili, že je problém v topení, a je nutná generální oprava, která se měla konat přes bayram (cca před dvěma týdny). Nekonala se, ale místo toho se pokazilo topení v dalším pokoji, který obývají čtyři studentky. Nepřála jsem jim to, ale našla jsem si hned jedno pozitivum pro svou osobu - když nefunguje topení ve dvou místnostech, budou se snažit opravit topení co nejdříve.... chybná domněnka. Místo opravy topení přišlo řešení v podobě přespání první noci všech čtyř obyvatelek pokoje v jiných pokojích, takže spaly na matraci na zemi kdo ví kde. Dosud jsou rozmístěny někde po domě a na mém patře je téměř nevídám. Což, nezastírám, má své výhody - celé patro je pouze pro mě, nikdo mi nevytahuje kabel k internetu ze zásuvky v chodbě, když si potřebuje vyfoukat vlasy apod.

Byla mi nabídnuta podobná možnost - opustit ledničku v podobě mého pokoje, a přestěhovat se do jiného pokoje k nějakým dalším obývajícím. Tuto nabídku jsem odmítla po docela živé představě mých potenciálních rázných spolubydlících, jak se o něco přetahují ve dvě v noci nad mou hlavou v teplém pokoji, kde spím, případně se rozhodnou pustit si hudbu... Nějak to v mém jinak skvělém pokoji už doklepu..

Ispartská ulice, úterý 2. 1. 2008. Jedna dobrá duše předpověděla brzký sníh... snad brzo roztaje