...moje neroztříděné myšlenky odevšad mě napadne..

"To, že jsem paranoidní neznamená, že po mně nejdou." (Woody Allen)

mira: No, vždyť jo. reagoval jsem na toho vynálezce ze Saturnina. Ovšem zas tak mimo mísu to není. Takovou tu touhu dělat věci po svém, bez pomoci mají prostě někteří lidi v sobě, a možná, že muži přeci jen o trochu víc. S tím nic nenaděláš. Tímto slohovým cvičením jsem nechtěl nijak zpochybňovat tento fakt, ani to, že to někdy dokáže být třeba pro někoho otravné. Jen s tou motivací pramenící z nějakých komplexů se prostě nemůžu (nechci) stotožnit, nebo přesněji rozhodně to není jediná motivace.

Když přistoupíme do té praktické roviny:

Asi dost silně závisí na závažnosti situace (jízda na letiště vs. nedělní výlet)
Silně závisí na bezvýchodnosti situace (špatný sjezd z dálnice vs. auto zapadlé v bahně někde uprostřed lesů)

Nepochybuju, že naprostá většina lidí (tedy i mužů) dokáže zhruba vyhodnotit kdy je na čase nasadit plán B a sáhnout po mapě.

Problém je, když v autě sedí dva Co pro jednoho ještě nic neznamená, je pro druhého katastrofa.
Z mého pozorování kteréžto nemá žádnou vypovídající hodnotu, leč vnáší do celé věci více světla vyplývá, že ženy mají tendenci tyto situace přeceňovat, zatímco muži podceňovat.

A v tom to je.