...moje neroztříděné myšlenky odevšad mě napadne..

"To, že jsem paranoidní neznamená, že po mně nejdou." (Woody Allen)

raduza: jayee - 1] ty si tady stojis za svym naprosto tvrdohlave a pro me nepochopitelne. Tady nejde o boj - kdo s koho. Tady jde o jednoduchou logiku a efektivni reseni - proc jezdit v aute hodinu a nevedet, kde jsme, kdyz se lze zeptat nekoho, kdo muze tu hodinu zkratit na dost prijemnejsi cas! Vadi to obema (jsme ztraceni, chceme se nalezt), jde o to, kdo ma vetsi ego, aby priznal, ze jedno reseni je lepsi nez druhe. Nejde tady o to, ze musi byt po mem. Pokud jedeme treba na vylet, kde objevujeme zakouti a nevime presne, kde jsme, tak to nevadi, jedem dal, uzivame si cestu, divame se kolem. Pokud jedeme cilene nekam na konkretni dobu, tak je hloupe se hodinu hledat, kdyz to jde zkratit. Nevim, jak jinak ti to jeste vysvetlit.

Ad 3] nejsem kompetenti posuzovat co? Rymicku a nachlazeni? Jako ze jsem nikdy nebyla nachlazena a nemela rymu, nezazila bolest a slabost tela a nevim, jake to je? Naopak - jsem naprosto kompetentni a proto to posuzuju.

ad 4] "moc chlapu nepoznala" - co jsem poznala na takove lehke povrchni urovni v souvislosti s jejich soutezenim je docela velky vzorek (nemluvim o tom, ze ti muzi jsou mi kamaradi a pratele, jsou to muzi, se kterymi jsem se na ruznych urovnich potkala). A na zaklade toho tady mluvim celou dobu.

Ad 5] tady ti unika pointa toho, co mam namysli. Ja vim, co me nastvalo a co je zdrojem. Nepotrebuju to resit ani analyzovat, potrebuju to jen rict. To je vse. A jak pisu v tom prispevku, az budu chtit konstruktivni reseni a psychoanalyzu, tak si o ni reknu. Dam uhozeny priklad - nejakym zpusobem se zranim, boli me to, potrebuju to nekomu rict - myslis, ze v takove chvili je konstruktivni analyzovat, proc jsem se zranila a nadhodit nejake reseni? Ne, jde o to si postezovat a cekat slovo utechy. Asi tak k tomuto bodu.