...moje neroztříděné myšlenky odevšad mě napadne..

"To, že jsem paranoidní neznamená, že po mně nejdou." (Woody Allen)

mira: Ok, pro příště tedy budu patřičné kusy textu označovat značkou . To plísnění(?) žen měla být taková rádoby vtipná paralela k tomu, že svůj článek adresuješ taky všem mužům. Generalizace jsou snad hloupé v obou směrech, ne?

Zdá se mi, že to vidíš moc černobíle. Nebo chcěš vidět. Jak píše jayee a já s ním souhlasím, to co ty považuješ za zakomplexované chování bývá zhusta pouze důsledek hravé povahy dotyčného. Konkrétně u mě nejde ani o nějaký dobrý pocit ze sebe samého, jak píšeš. Jde o dobrý pocit z činnosti samé. Jsou to opravdu tak závažné věci? Připálený dort zakryje poleva, kliku převrtám a po hodině bloudění polní cestou dorazíme na pěknou vyhlídku Já nevím, proč je nutné to extremizovat. V běžném životě se chovám standardně, spěchám- tak se zeptám. Čas od času ale holt převáží ten Livingstone ve mě a cestou na výlet bloudíme po polích. Vždycky to se mnou holka vydržela a pokavaď si vzpomínám, o nějakém unudění snad nemůže být ani řeč- od toho jsou tu automapy a kuchařky Asi mám štěstí na tolerantní typy, no.

K fyzice mám velmi blízko, takže mě zaujal ten manžel tety Kateřiny! Protože ve fyzice a vědě obecně, je to, nad čím se rozčiluješ vlastně nutnou podmínkou k tomu abys ji mohla dělat Objevovat objevené, nečíst kuchařky a vyhazovat továrny do povětří jsou věci na kterých stojí veškerý pokrok.