Raduza | Byrokracie a kouření

Jak je to s kouřením v Turecku..... (?)

.. po včerejším intelektuálně stimulujícím dni ve škole jsem prožila hned několik pocitů během jednoho okamžiku, a možná rozlouskla příčinu vysokého počtu kuřáků v Turecku. Nejprve ta byrokracie, protože ta podle mě s kouřením souvisí..

Směsice mých pocitů hněvu, vzteku, nepříčetnosti, nutností sebekontroly, bezmocnosti následované rezignací jsem prožila při několika nutných formalitách, které jsem potřebovala zařídit v International Office. Už z předchozích zkušeností jsem věděla, že to nebude legrace, protože lidé na International Office jsou často líní a nespolehliví. Abych nekřivdila několika výjimkám, které do osidel byrokracie také zabředli, ale drží se, musím říct, že je tam pár nadějných lidí, a ne všichni na IO jsou takoví flegmatici. Začalo to dotazem, kdy že budu moct mít studentskou kartu. Jsem tu už třetí týden a každý týden se mi dostává jiné odpovědi. Během prvního týdne jsem se dozvěděla, že studentská karta bude vyřízena tak do dvou měsiců... snad dík mé kritické výtce "k čemu mi to bude v prosinci, když už budu skoro odjíždět," se to hnulo.. další týden jsem se dozvěděla, že kartu mi vyřídí můj oborový koordinátor. Tato hra kdo s koho se dá taky připodobnit ke stolnímu tenisu... já jako studentka jsem míček, který svými údery posílá jedna strana druhé - většinou tedy IO mému koordinátorovi. Koordinátor je zlatý člověk, takže mi zjistil, kam si mám jít kartu vyzvednout. Šla jsem tedy do té vznešené místnosti pro erasmácké studenty na rektorátě (existuje tu několik kanceláří, které vyřizují vpodstatě stejné věci), ale malá chybička se vloudila. Paní přestože má pracovat s cizinci, nemluvila anglicky. Po telefonu se domlouvala s IO (ano, jsou zapleteni do všeho dění) a po telefonu mi bylo řečeno, že paní neví, co po ní chci, tak mám dojít zpět na IO. S pocity vzteku jsem šla ten den na IO už potřetí.. a tam si akorát zapsali mé jméno, číslo pasu a fakultu, kterou studuju... v dnešní moderní době Internetu, telefonu, videochatování a já nevím čeho ještě zkrátka nešlo zeptat se mě po telefonu a paní ve studentské kanceláři na rektorátě to přetlumočit. Výsledek? Kartu snad dostanu do konce listopadu, a budu ráda.... Jsem abstinentka, ale po tom kolotoči jsem si říkala, že to by byla přesně vhodná doba, kdy bych si dala panáka, kdybych pila.

A jak z toho pramení kouření? Pro mě hned ze dvou důvodů, jednak ta neuvěřitelná neorganizovanost a byrokracie nebo neschopnost lidí, kterým už mozek tak zbyrokratizoval, člověka nutí pořád na něco čekat.. čekáte na vyřešení problému, který sdělíte jednomu člověku, ten ho přetlumočí dalšímu, seběhne se tam dalších pár zvědavců, rozeberou to kolem do kola a za půl hodiny vám oznámí výsledek, že se to vyřeší zítra.. Proto podle mě tady lidi začali kouřit, aby si nervy uklidnili malou neškodnou cigaretkou (v porovnání s tím stresem a otráveností, co jim způsobuje čekání), a zabili čas kouřením cigaret.... vím, vše je pomíjivé, nedůležité a zbytečně podléhám iluzi tohoto světa, ale přesto.....

Existují různé kurzy sebeovládání a asertivity prospěšné pro zvýšení osobního potenciálu. Napadá mě, že by nebylo špatné vytvořit kurz trpělivosti a laxního přístupu pro svědomité jedince. Kurz by se odvíjel v jednom malém tureckém městě, kde je krásně teplo i na podzim, a kde hory obklopují celé toto místo. Nadšení zájemci o kurz by pak mohli pobyt trávit na International Office, a učit se v akci a za pochodu. Určitě to bude mít úspěch.