Stret kultur

Jenom takova uvaha plynouci z mych zkusenosti a zaujatosti

Nez jsem prisla do Kanady, byla jsem stoprocente doleva, podporovala multikulturu a migraci (koneckoncu ja migruji docela casto). Po dvoulete zkusenosti v Kanade jsem sice porad pro multikulturu a hodnoty, ktere tato ideologie predstavuje, jsem vsak ale o neco vice skeptictejsi co se tyka realneho provedeni a implementace multikultury v praxi. 

Ackoli jsem v Toronte, mam nekdy pocit, ze ziju v nektere ze zemi tretiho sveta. Ve vetsine pripadu totiz prijdu do styku s lidmi, kteri se (podobne jako ja) do Kanady pristehovali. V roce 2006 bylo Toronto podle statistickych statistickych udaju (zde) tvoreno z vice nez 46% migranty a to konkretne tzv. viditelnou mensinou (tedy ne-bili obyvatelene; nejcasteji z asijskych zemi jako je Indie, Pakistan, Cina apod.). Vzhledem k tomu, ze kazdy rok prijede do Toronta 100 000 imigrantu ocekava se, ze k roku 2030 bude Toronto tvoreno z 68% lidmi z tzv. vidtelne mensiny (zde).

Nutno podotknout, ze vetsina Kanady je stale kanadska a Toronto a prilehla mesta jsou spise vyjimkou. Ale kdekoli v praci, v obchode, autobuse, mistech kde se bezne pohybuji, mam spise pocit, ze onou "viditelnou mensinou” jsem spise ja nez ti, se kterymi prijdu do styku kazdodenne. Staci se projit po centru Toronta, nebo zajit do nektereho z nakupnich center a jsem viditelnou mensinou rozhodne ja. Je logicke, ze lide z podobneho prostredi maji tendence se sdruzovat pohromade (snad az na Cechy) a tak Cinani drzi s Cinany, Indove s Indy, Rekove s Reky, Francouzi s Francouzi apod.

Jelikoz i v praci prijdu do styku s velkym mnozstvim Indu a Pakistancu, mam diky teto zkusenosti dost podrobne detaily o hodnotach, zivotni situaci a pracovni moralce drtive vetsiny z nich.

Mozaiku mi dokresluje take prime svedectvi me pakistanske kolegyne, ktera nema o svych spoluobcanech valne mineni. Mi kolegove (vsichni tri pakistankseho puvodu) neumeji resit problem konstruktivne, prekrikuji se navzajem (ve svem jazyce a naprosto ignoruji fakt, ze jim nerozumim), chovaji se iracionalne, neumeji prijmout konstruktivni kritiku a zkoordinovat je prakticky nemozne. Jiz v mnoha instancich se projevila nase odlisnost, zejmena kdyz prijde na reseni ukolu a problemu. Ja mam tendenci zhodnotit situaci, resit ukol na miste, pripadne si rozdelit vetsi ukol s kolegyni a samostatne pak pracovat na me casti ukolu. Oni maji tendence pri vyskytu problemu se zacit obvinovat ci vina to je, ze dany problem nastal, chaoticky poskakovat a vykrikovat co s danym problemem budou ted delat. Pokud se mi podari situaci ukocirovat a ukol si rozdelit na mensi casti, stejne nakonec musim problem resit cely ja.

Dnes jsem se napriklad dozvedela, ze ti, kteri prichazeji do Kanady jsou lide, kteri maji dost penez na to, aby se mohli do Kanady vubec dostat a byt prijati kanadskou vladou a jsou do urcite miry nejak vzdelani. Do Kanady prichazeji tak nejruznejsi doktori, pravnici, ucitelky, ale i podomni obchodnici, tzv. manazeri, prodavaci apod., kteri se casto zavdeci i praci, ktera neni uplne z jejich oboru. Zeny z takove stredni indicke nebo pakistanske vrstvy nejsou dost casto zvykle pracovat vubec, protoze to po nich doma nikdo nevyzadoval  a tak byly vetsinou zenami v domacnosti – drtiva vetsina z nich vsak ale mela doma jeste pomocnou silu, tzv. domaci sluhy, kteri zajistuji chod domacnosti (vareni, nakupy, uklid, hlidani deti apod.). Kdyz nekdo, kdo neni zvykly pracovat, nebo ma uplne odlisnou predstavu o pracovni moralce pak pracuje napriklad se mnou v kancelari, dochazi pochopitelne ke stretu. Tito lide (zeny i muzi), konkretne z Indie a Pakistanu, se kterymi pracuji, prichazeji do Kanady se svymi rodinami a casto se spokoji s manualni praci ve skladech, tovarnach apod. Jelikoz vsak nejsou zvykli na manualni praci a tak ani jejich pracovni moralka ani neni valna. Jak mi ma sefova rekla, ocekavaji, ze budou placeni za to, ze nic nedelaji a budou si stezovat jakmile po nich nekdo bude chtit nekdo cokoli jineho. Bylo mi take receno, ze podle puvodu drzi pohromade, tvori spolky a spolcuji se proti lidem z jinych zemi; zejmena mezi Indy a Pakistanci panuje jista nevrazivost. Krome toho, ze jsou podle me sefove Indove a Pakistanci lini a sdruzuji se ve skupinkach, jsou take nesmirne vybiravi, co se tyka typu prace (nemohou, resp. nechteji napr. pracovat ve sluzbach, ktere vyzaduji uklid, protoze to je pod jejich uroven – uklid maji spojen s nedotknutelnymi).

Samozrejme toto vsechno nelze vztahnout na vsechny, ale az desive casto vidim jisty trend u drtive vetsiny z nich. Kanadani jsou mirumilovni lide, otevreni cizincum, cizorodym prvkum a do sve zeme rocne vitaji 250.000 novych imigrantu, nejcasti ze jihovychodni Asie (zde). O jejich tendencich se integrovat s cizinci nemam az takove pochybnosti, funguje to vsak i naopak? Samozrejme jsem zaujata a frustruvana osobni zkusenostmi a zazitky, a tak nechci delat zadne vseobecne zavery. Ruznorodost je do urcite miry osvezujici, prinasi jine rozmery a perspektivy, nicmene mi neni uplne jasne, jak je mozne skloubit tolik ruznorodych skupin, aby to nakonec fungovalo pro tu skupinu, ktere je ve sve vlastni zemi dominantni (aspon prozatim).