Raduza | Par veci, ktere tady nedavaji smysl

Mozna konecne procitam z poblouzneni z mistni prijemne atmosfery a tak vidim veci, ktere nedavaji zatim moc smysl.

Napriklad vcera jsme sli na jeden film v ramci LGBT filmoveho fe/... (Lesbian, Gay, Bisexual and Transsexual Film Festival). Film se jmenuje Shahada a popisuje osudy nekolika muslimu v Nemecku a jejich hledani vlastni identity, ktera se prolina s prijetim hodnot nemecke kultury a muslimskych hodnot; zvlaste zajimave to bylo v pripade Sammiho, homosexualniho muslima, ktery resil zdanlivy rozpor v jeho vire s pocity  naklonosti k jinemu muzi.

Koupili jsme si listky na tento film online, abychom usetrili cas za cekani ve fronte na listky. Byla to vsak naivni uvaha. Nejen, ze jsme zaplatili dva dolary navic za to, ze jsme si listky koupili pres internet (pry manipulacni poplatek), navic jsme stejne museli jit k pokladne si listky vyzvednout, protoze po zaplaceni vstupneho nam prisel na email pouze rezervacni kod. Dale jsme museli cekat ve fronte tak jak tak, protoze tady v Kanade zrejme stoji fronty na jakoukoli zabavu. Jelikoz nemeli listky ocislovany a chteli zvyhodnit sve cleny, kteri mohli do salu vstoupit jako prvni, ostatni - tedy neclenove, jsme museli stat pred kinem ve fronte a cekat, az nas pusti dovnitr, abychom si vybrali sedadlo dle libosti ve stylu, kdo driv prijde, ten driv mele. Nemohli proste natisknout vstupenky s cislem rady a sedadla, radeji zamestnali spoustu dobrovolniku, kteri koordinovali frontu a rikali lidem, ze je za chvili pusti dovnitr.

Ony fronty jsou zde pomerne obvykla zalezitost, kdyz se chce clovek bavit v klubu, baru, na diskotece nebo jit na film v ramci nejakeho festivalu. Bary a kluby tady v drtive vetsine zaviraji ve tri rano, ve dve se pousti posledni lidi do klubu, nicmene i po druhe hodine ranni je videt pred vstupem do mistnich zabavnich podniku spoustu lidi, kterym proste vyhovuje cekani ve fronte (nepochopitelne). Kdo ceka nejdele, je proste cool a in.

Dalsi vec, ktera nedava smysl je oteviraci doba kavaren drobnych podnikatelu. Clovek by si rekl, ktery jiny den nez nedele ma byt kavarna nebo restaurace otevrena. Kavarny vsak mivaji v nedeli zavreno a vetsina restauraci ma omezenou pracovni dobu (zaviraji tak kolem osme vecerni). Cili jedinou moznosti jsou kavarny typu Starbucks, Tim Horton's apod., tedy ty, ktere patri do velkych retezcu, prodavaji kavu v papirovych kelimcich a k dezertum nabizeji plastove vidlicky. Pro kavarenske intelektualy, kteri hodiny radi rozjimaji v prijemnem prostredi tedy nic moc.

Co ovsem stoji na prvnim miste na pomyslnem seznamu nesmyslnosti je system sekovych knizek a seku. System zde velmi oblibeny, pro me nepochopitelny, zvlast v dobe internetoveho bankovnictvi (ktere je tady mimochodem o nekolik let pozadu.... poslat totiz nekomu penize z uctu na ucet prostrednictvim internetoveho bankovnictvi neni zadna legrace.... nejprve je totiz nutne si prijemce pridat na seznam prijemcu, coz lze udelat primo v bance nebo telefonicky - aspon nejaky pokrok). Se sekem clovek musi do banky, kde si muze penize vyzvednout v hotovosti nebo je ulozit na ucet, nicmene to nekrati cas a nezabrani oblibenym frontam..