Holky a mašiny

Jsem se včera se svými blízkými přichomýtla na náměstí Svobody, kde zrovna probíhal Brno moto fest.

Nebo něco v tom smyslu - zkrátka do Brna se sjeli motorkáři z Evropy a na náměstí Svobody večerem vrcholilo (a ještě dnes a zítra vrcholit bude) toto setkání příznivců a zjevně též velké množství příznivkyň rychlých motorek. Mě osobně nalákali na hudbu, páč tam hrál nejaký šílený DJ něco mezi jungle a drum & beat, pardon, nepoznám v tom rozdíl, klidně to mohlo být něco jiného.

Bubny a bicí, byť elektronické, mají něco do sebe. V kombinaci se světelnými efekty a vyobrazením současného papeže Benedikta XVI. na jedné z budov jsme vydrželi tuto hudbu poslouchat dobrou půlhodinu a fascinovaně sledovat světelnou proměnu vody ve fontánce (ze zelené do růžové, či fialové, chcete-li).

Pak jsme se přesunuli pod podium, kde ne příliš inteligentní slečna v kozačkách /avšak s dobrou znalostí italštiny/ spolumoderovala probíhající večer s jedním z moderátorů jednoho velice komerčního brněnského rádia. Šlo na tom hezky vidět, jak se dělá profesionální moderování a jak se dělá moderování na základe jupíííování v kozačkách a proklatě krátkých šortkách.

Pak už jen probíhala jakási soutěž o nejkrásnější holku moto festu. Soutěžících bylo dvacet a co mě nejvíce překvapilo bylo, že všechny slečny, krom toho že vypadaly úplně stejně (stejně učesané vlasy a make-up, stejný druh oblečení, stejné řeči a vystupování a stejná velikost prsou), studovaly nějakou školu - většinou vysoké školy (přes architekturu, jadernou fyziku po pedagogiku), ale byly tam i ze středních (to ovšem nešlo poznat podle vzhledu - sedmnáctka vypadala stejně jako třiadvacítka). Slečny chodily po molu do rytmu skladby, jejíž slova zněla asi takto: bad girls, bad girls, we are bad nasty naughty girls. Everybody shake your body. Vedle pódia běžel na plátně snímek z nějaké zákulisní akce, kde se holky v tangách předváděly před kamerou. Ano, ňadra a tanga prostě k motorkám nepopiratelně patří.

Emanuelka, Deniska a Rozmarýnka - přes den sexy holky, v noci pilné studentky aplikované matematiky

Trochu jsem si připadala trapně za ně, jak se tam předváděly, a také proto, co říkaly v mini rozhovorech - samozřejmě podstatou miss moto fest nebylo hodnotit jejich názory a postoje na krizi na Blízkém východě či krizi ekonomickou, ale jejich těla, takže asi proto klíčové informace byly věk, místo původu, škola/zaměstnání. Svěřila jsem se se svými pocity studu za "kolegyně-ženy" Psycho a ta žel pravdivě poznamenala, že je to jejich volba předvádět se tam a já si pomyslela degradovat se na sexuální symbol, ale neodvážila jsem se to říct nahlas. Koneckonců, je to každého volba, co chce dělat a co ji/jeho baví a zajímá. Maskulinní motorkáři se steroidovým svalstvem s drahými mašinkami mají právo na svůj koníček stejně jako holky v minisukních se předvádět před publikem. Přestože jsem z té show odcházela s pocitem cudné jeptišky (neměla jsem ani minisukýnku ani úplné tílko), teď večer to vidím jinak. Je to svoboda, kterou máme. Můžeme dělat, co chceme. A je jedno jestli někoho baví vyvinuté slečny, četba knih, konzumace nezdravého jídla ve fastfoodových řetězcích nebo tenis. Možná za některé koníčky jiných v budoucnu pěkně draze zaplatíme, ale co, svobodná vůle a individualita je nade vše.

Nemůžu se přesto zbavit dotěrné otázky, která mi od včerejšího večera zůstala v hlavě - jsem prudérní, jak mi jedna postarší paní v šatně na bazéně na Kraví hoře oznámila poté, co jsem se zašklebila na to, že šatny jsou tam společné pro ženy i muže, nebo je část naší společnosti prostě "pornografická"?