Wajjómer elóhím jehú ór

Chodím na starozákonní hebrejštinu. Není to zásah shůry, aby mi bylo dáno naučit se hebrejsky číst a rozumět Starému zákonu. Je to zásah z pekla sídlícího v pátém patře pod nebesy - rozuměj nařízení Ústavu religionistického. Jejich idea je, že se naučíme číst si v textech v originále....

Starozákonní hebrejštinu vřele doporučuju. Je totiž mnohem složitější než čeština, takže jistě potěší srdce dobrodruhovo a uspokojí dychtivé lingvisty, kterým přijdou jazyky psané latinkou triviální. Hebrejština sice nemá přítomný čas (tedy tak snadno vyjadřitelný jako v češtině), má ale několik druhů jiných časování, díky kterému se dá poznat, jak intenzivně je význam slovesa myšlen. Třeba zabít, zavraždit, zamordovat, zavraždit se - má všechno stejný kořen slovesa, ale předpony, přípony a hlavně vokalizace se mění v konkrétním typu časování, aby se poznalo, jak je to myšleno. Čili když místo "a" dáte třeba "u", tak už to sloveso může mít jiný význam.

Chodíme do třídy tři - čtyři, pravidelně tedy asi jedna až dvě. Je to zábava, jelikož mé spolužačky jsou díky předchozím školním zkušenostem na jiných univerzitách značně napřed. Ano, dámy a pánové, brněnská religionistika není zas tak dokonalá, jak se tváří její představitelé. Neposkytuje dostatečné množství kurzů z oblasti islámu a judaismu, což je tragické nejen proto, že mě islám zajímá, ale také proto, že ani jedno není marginální náboženství. Islám je teď tuším co do počtu věřících snad první na světě (jestli se to dá vůbec statisticky zaznamenávat). Rovněž náš Ústav nezajišťuje ani příliš ukázkovou/dobrou výuku pramenných jazyků jako je hebrejština a arabština. Že by snad šlo o nějakou programovou důmyslně skrytou marginalizaci či eliminaci těchto konkrétních pramenných jazyků?

To se ale počínaje loňským podzimním semestrem změnilo a pozitivně se to mění stále. Např. tak, že je zajištěn vyučující na arabštinu, který učí každý druhý týden (rozuměj - nechtějí, ať je ta eliminace tak okatá a tak se arabština učí ob týden). V hebrejštině je to ale ještě lepší, protože teď mám skvělou vyučující, která se mnou trpělivě prochází gramatiku od začátku. Ovšem ve třídě jsou ještě další studentky, které tomu rozumí mnohem více než já.

O jedné z nich to dneska bude. Je lepší než já, ví to o sobě a dává to (ať vědomě nebo nevědomě) najevo. Dnes se to projevilo na konkrétním příkladě - četly jsme verše z knihy Ester. Vyučující pro mě vybrala na určení slovesa a podstatná jména z prvního verše, u kterého mě chtěla přezkoušet, jestli to umím. Zbytek byl předán kolegyni. Po přečtení dalšího verše jsem byla vyzvána opět k tomu, abych vybraná slovesa určila. Ovšem nikoli svou vyučující, ale mou kolegyní, která pravila, že bych si mohla vzít některá ta snazší slovesa na překlad já. Ona dodělá zbytek. No jsem ráda, že jí jde o mé dobro a i ona je darem shůry, který mě nutí, abych se ve své hebrejštině stále zdokonalovala.

Amen.

Zdroj: Starý zákon, Genesis 1, 3. Překlad: bůh pravil "budiž světlo!". Pro rejpaly - suffix -ím se používá pro množné číslo mužského rodu. Tedy elóhím je vytvořen z el (bůh) plus suffix -ím se rovná vlastně v doslovném překladu bohové nikoli bůh.