... následující článek není pro homofoby a militantně smýšlející
Včera začal v Brně IX. ročník gay-lesbického filmového festivalu Mezipatra.
Samozřejmě jsem si nabídku akcí nenechala ujít a vybrala si pár zajímavých snímků, na které chci zajít. Na výběr je letos skutečně mnoho - od tématické výstavy homosexuálních umělců a umělkyň, promítání filmů a divadla po přednášky a párty a tak. Já si vybrala palestinsko-izraelský snímek Bublina.
Včera se po zvolení v divácké anketě oblíbeného filmu hrála Bublina (hebr. ha Buah). Kromě toho, že částečně vypovídá o palestinsko-izraelském konfliktu, popisuje též život skupinky mladých lidí žijících v Tel Avivu, kteří se snaží žít normální život bez ohledu na to, že se jich bezprostředně konflikt dotýká.
Je tam postřehnutelná taková nepatrná válečná propaganda z obou stran a mírná buzerace vůči Palestincům např. při přechodu "hranic" do Izraele či vtípky o sexy sebevražedných atentátnících apod. Nepříjemnostmi na kontrolním stanovišti film začíná..
...a dále se rozvíjí v Tel Avivu, kam zavítá Palestinec Ašraf (Yousef Joe Sweid) donést identifikační průkaz Noamovi (Ohad Knoller), který jej vytratil při službě na onom zmiňovaném kontrolním stanovišti. Kluci se do sebe zamilují a začíná klasický milostný vztah zkomplikovaný tím, že Ašraf je v Tel Avivu ilegálně a se smíšenými pocity svůj vztah vůči Noamovi rozvíjí. Protože umí plynule hebrejsky, pomohou Noamovi přátelé najít Ašrafovi práci číšníka v kavárně, kde působí pod izraelským pseudonymem Šimi.
Arabsko-hebrejské provedení slova Bublina
Kromě romantických chvil je ale též příběh naplněný obavou o budoucnost, jak zkombinovat fakt, že milenci se chovají politicky nekorektně a že jsou gayové. Ašrafova rodina o jeho sexuální orientaci netuší (navíc je krajně nepřijatelná), takže ses jej snaží provdat za Palestinku a Noamův gay kamarád Yalli (Alon Friedmann) Noama přesvědčuje o tom, že to není úplně košér vztah. Jednu z hlavních rolí ztvárnila též Daniella Wircer v roli Lulu, která po vzoru Amora s šípy se snaží usmiřovat rozhádané páry. Pomáhá koneckonců Noamovi najít Ašrafa v palestinské vesnici a přispívá k jejich usmíření.
Příběh nekončí šťastně, jak se dá tušit. Ašrafovi zabili izraelští vojáci omylem sestru Ranu, když hledali teroristy odpovědné za sebevraždný atentát v Tel Avivu. Ašraf je zlomen a vydává se na cestu do Tel Avivu s bombou, aby pomstil smrt sestry a utišil žal otce. Protože není schopen zabít ostatní lidi, detonuje bombu na prázdné ulici. V tom za ním přichází Noam a v posledním polibku umírají při výbuchu spolu.
Trochu mi v tom závěru neseděl mírně stereotypně vnímaný konec (Palestinec se vyhodí do vzduchu), ale pokus o psychologický profil jeho neštěstí v životě, které vede k takovému činu, beru jako dobrý pokus. I když detailnější profilaci lze hledat třeba v knize Armáda růží autorky Barbara Victor.
Film končí slovy, že skrze nesmyslné sebevražedné sebeodpálení se, si lidi uvědomí stupiditu válek. Nu kéž by.