Ranní imprese (část 1.)

Byrokracie světu vládne (přes veškerý odpor a vymoženosti technologií)

Vstávám dnes dříve než obvykle, abych si mohla dojít na studijní oddělení k papíru o připuštění ke státnicím. Jedu si spokojeně tramvají, na uších sluchátka, usmívám se, jak se mi výjimečně daří jet podle stanoveného časového plánu. Dorazím na studijní pro onen papír bez kterého se to neobejde a zde se na mě spustí litanie či Khanův hněv, jak kdo chce.

Paní referentka mi říká, že mi onen papír nemůže vydat, protože nemám splněny všechny kurzy podle šablony, které se zadávají do Informačního systému. Na chvíli ve mně zatrne, pak si uvědomím, že ty kurzy v šabloně nemám zaznamenané, protože jsem je absolvovala na jiné univerzitě, byly mi uznány, avšak nebylo to poznamenáno do ISu. Paní referentka se usměje schovívavě, že tedy chyba není ve mně, nicméně je i nadále neoblomná jako skála. Bez tohoto jednoho kurzu mi přeci nemůže vydat potvrzení. Souhlasím a ptám se na další instrukce.

Tvrdí, že si musím dojít na příslušný ústav, kde hodlám zkoušku skládat, aby mi zkontrolovali kurzy tam. Na sekretariátě ústavu mi paní sekretářka sdělí, že bohužel zkontrolovat předměty mi může buď doktor A nebo doktor B, ani jeden přítomen, a bohužel ani neví, kdy se tam objeví. Pořád trvá na tom, že mi nemůže to razítko dát ona (mohla by se dostat do potíží), ale je jí to líto. Je mi té ubohé ženštiny rovněž líto a tak na ni nenaléhám. Paní sekretářka mi soucitně řekne, že to potvrzení přeci tolik nespěchá. Chápu její snahu mě povzbudit, ale čas pro mě momentálně začíná být velmi cenný, nehledě na to, že vyřizovat věci na studijním je prostě pakárna.

... nebo iniciativy ...

Nicméně se nabídne, že až se doktor A nebo doktor B objeví, tak jim vyřídí, co mají udělat, dohlédne na to, že ten papír podepíší a následně mi pošle informativního brouka. Až tak učiní, mohu si pro ten orazítkovaný kus papíru přijít a odnést jej zpátky na studijní k závěrečnému štemplu. Docela pochybuji, zda se to takto snadno vyřeší a předpokládám, že ani jeden z doktorů si nebudou pamatovat, že mi bylo něco kdysi uznáno. Uvažuju dále, že možná budu potřebovat doktora já, ale úplně s jinou kvalifikací, či možná jen potřebné medikamenty proti agresivitě. Ale protože jsem ve skrze kliďas a umím se ovládat, když je třeba, odcházím z pátého nebeského patra zpět mezi smrtelníky doufaje, že se to obejde bez dalšího dokládání dokumentů, více razítek a podpisů či případného přizvání dalších zainteresovaných osob. 

Jako vystřižené z Jirotkova Saturnina, který na obdobné potíže s byrokracií reaguje pohněvaně výhružkou, že někoho vezme gumovou hadicí po hlavě. Ale můžu si za to sama, kdybych nebyla inciativní aktivka a nejezdila na cizí univerzitu studovat cizí kurzy, mohla jsem mít pěkně splněno v rámci regulérních kontrolních šablon a nebyl by problém. 

O drastických či klíčových změnách událostí budu průběžně informovat.